Doručení a projednání žaloby bez vědomí žalovaného

Dobrý den,

dle § 46b zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnost; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Soud tedy podle občanského soudního řádu doručuje účastníkům řízení obvykle do místa trvalého bydliště, pokud jste neohlásila ohlašovně pobytů adresu, na kterou mají být zásilky soudů doručovány. Pro soud není rozhodné, zda se v místě trvalého bydliště vyskytujete a přebíráte zde poštu či nikoliv. Vědomost žalobce o tom, že se ve skutečnosti v místě vašeho trvalého pobytu nevyskytujete, bohužel nebude mít, dle mého názoru, na platnost doručení žádný vliv.

Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek, kterým možné napravit procesní pochybení soudu, v jeho již pravomocném soudním rozhodnutí.

Dle §  229 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu platí, že žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže:

1. a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
2. b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
3. c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
4. d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
5. e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
6. f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
7. g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího,
8. h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže

1. a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
2. b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
3. c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

Dle § 234 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu není-li stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) OSŘ lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e)  OSŘ lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) OSŘ lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl.

Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) OSŘ lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo o zastavení výkonu rozhodnutí.

Domnívám se však, že pokud jste v době projednávání žaloby před soudem měla nahlášen trvalý pobyt na místě, kde jste se však nezdržovala a nevybírala si poštu, žaloba z důvodu zmatečnosti nebude zřejmě úspěšná, neboť soud při doručování písemností nepochybil.

Bohužel nelze vyloučit ani skutečnost, že na Vás mohl již být podán návrh na nařízení exekuce dle již pravomocného a vykonatelného rozsudku.

Děkuji za dotaz a přeji pokud možno pěkný den

Autor: Mgr. Martin Čermák, advokát